Írán - základní informace

Oficiální název: Íránská islámská republika
Hlavní město: Teherán
Počet obyvatel: 68,9 mil.
Rozloha: 1 648 000 km²
Měna: 1 íránský rijál (IRR) =100 dinárů
Úřední jazyk: perština (fársí)

Obyvatelstvo
Írán je zemí, kde žije velké množství nejrůznějších etnických skupin. Nejpočetnější skupinou jsou íránští Peršané, kteří tvoří 50% obyvatelstva. Dalším početným etnikem jsou turkotatarští Ázerbájdžánci a Kurdové. Íránskými menšinami jsou Lúrové, Balúčové, Arméni, Turkmeni, Asyřané, Židé a Arabové. V zemi přebývá také velké množství uprchlíků z Afghánistánu a Iráku. Státním náboženstvím je islám, z toho 91% obyvatel jsou šíitští muslimové a 8% sunnitští muslimové. Ostatní obyvatelstvo patří mezi další náboženské komunity, jako jsou křesťané, židé, zoroastrijci a Baháí. V zemi je 72% gramotnost. Kromě úředního jazyka se v zemi používá množství dalších jazyků od ostatních národnostních menšin. Z evropských jazyků je nejrozšířenější angličtina.

Ekonomika
Írán je v dnešní době stále ještě zemědělským státem, kde je asi 40% území vhodných pro zemědělství a lesnictví. Za použití zavlažování se v zemi pěstuje pšenice, ječmen, kukuřice, rýže, brambory, cukrová třtina, cukrová řepa, slunečnice, sezam, čaj, pomeranče, citróny, mandarinky, hrozny, vlašské ořechy, datle a pistácie. Důležitý je také chov skotu, ovcí, koz, oslů, velbloudů a koní. Írán má výsadní postavení ropného sektoru, asi pětina HDP je tvořena právě zisky z ropy, která přináší také 80% příjmů z exportu. Írán je stát bohatý na nerostné suroviny a kromě ropy se zde těží také ještě zemní plyn, železná ruda, chrom, olovo, měď, zinek, uran a slída. Do Japonska, Číny, Jižní Koreji, Francie a Itálie se dále vyváží koberce, potraviny, železo, ocel a chemikálie.

Dějiny a kultura
Ve 3. tisíciletí byl na území dnešního Íránu založen první stát nazývaný Elam. Později bylo toto území osídleno předky Peršanů, kteří zde vybudovali mocnou říši. Roku 331 př. n. l. zemi dobyl Alexandr Veliký a perská říše byla znovu obnovena až v 16. století. V 7. století došlo ke vpádu Arabů do země a tím začala také islamizace této oblasti. V průběhu 19. století se Írán dostal do popředí zájmů Ruska i Velké Británie. Za první světové války byla země obsazena Turky a v roce 1921 došlo ke státnímu převratu, kdy se k moci dostal důstojník perské kozácké brigády Rezá Šáh Pahlaví. Jeho syn zavedl od roku 1960 pozemkové a sociální reformy, revoluční hnutí ho však donutilo v roce 1979 opustit zemi. Vlády se ujali islámští duchovní. V roce 1980 vypukla íránsko-írácká válka trvající 8 let. V čele země je dnes prezident Mahmúd Ahmadínenžád.

Geografie
Írán se rozkládá v Přední Asii, je omýván Kaspickým mořem, Ománským a Perským zálivem. Sousedními zeměmi jsou Ázerbájdžán, Arménie, Turkmenistán, Pákistán, Afghánistán, Turecko a Irák. Země je dosti hornatá, na východě najdeme pohoří Elbrus dosahující 5600 metrů a na jihu pohoří Zargos s výškami okolo 4500 metrů nad mořem. Země je také charakteristická svými bezodtokými kotlinami a čedičovými pohořími. Nejvyšší horou je Damávand měřící 5671 metrů. Rozkládá se zde také poušť Lut, která patří mezi pouště s nejvyšší teplotou na světě. Podnebí je pouštní s velkými horky, na horách v zimě prší a u Kaspického moře můžeme čekat srážky během celého roku.