Yazd - kde udržují tisíciletý oheň

Yazd - kde udržují tisíciletý oheň

Lidé, kteří měli možnost procestovat Írán většinou shodně tvrdí, že nejkrásnějším městem, které v této zemi navštívili byl Yazd. Je jedním z nejstarších íránských měst a ukrývá nádherné historické stavby z nepálených cihel, stejně tak jako dominantní mešity a zdobné paláce. Tyto unikátní stavby si můžete prohlížet během toho, co budete spalováni ostrým pouštním sluncem.

Sucho, horko a písek 

Yazd (Jazd) leží v nadmořské výšce okolo 1200 metrů v centrální části Íránu a je centrem stejnojmenné provincie. Rozkládá se na tranzitní cestě z Turecka do Pákistánu. Město bylo vystavěno v oáze, těsně na hranici dvou pouští - Dašt-e Kavír a Dašt-e Lút. Je tak jedním z nejsušších měst v Íránu a každý, kdo se rozhodne jej navštívit musí počítat s každodenním spalujícím žárem. Teploty šplhající se přes 40 stupňů ve stínu jsou zde každodenním chlebem.

Okouzlen byl i Marco Polo

Yazd nejenže je nejstarším městem v Íránu, ale dle údajů organizace UNESCO je také jedním z nejstarších doposud osídlených měst světa. Dějiny současného města sahají do 5. století našeho letopočtu, bylo však vystavěno na místě, kde již v dobách před naším letopočtem stávalo staré zoroastrijské město. Yazd byl roku 642 dobyt Araby a během jejich nadvlády jen vzkvétal. Stal se významným a bohatým městem, které dokonce ohromilo i cestovatele Marca Pola, který jej roku 1272 navštívil. Do svého cestovatelského deníku pak o městě sepsal jen slova chvály.

Hliněné bludiště

V současnosti Yazd ohromuje svým obrovským centrem postaveným z hlíny. Uličky mezi domy z nepálených cihel vytvářejí dokonalé bludiště, v němž není problém se během pár minut ztratit. Bohužel hodně historických domů je již poničených, protože nedokáží dále odolávat prudkým pouštním bouřkám. Unikátní architektura města patří k jeho hlavním lákadlům. Některé zdejší stavby mají spojitost také se zoroastrismem, jehož byl Yazd v minulosti centrem. Zoroastrijská víra byla v předislámské době státním náboženstvím. Dosahovala až ke Středozemnímu moři, odkud ji však vytlačilo křesťanství a rozšířena byla také na východě, kde však po čase ustoupila buddhismu. Nakonec všechna tato náboženství vytlačil islám.

Boj dobra se zlem

Zoroastrijci se považují za následovníky Zarathuštry, který se narodil okolo roku 550 před Kristem v Mazár-é Šarifu v dnešním Afghánistánu. Některá íránská města si však na tomto tvrzení také zakládají. Hlavním náboženským dílem je Avesta, která byla nejdříve předávaná ústně a sepsána byla až za období Sasánovců. Nejvyšším bohem zoroastrijců je Ahura Mazda, proti němuž stojí protivník Ahriman. Celý svět se podle učení zoroastrismu vyvíjí jako boj dobra se zlem, kdy dobro nakonec zvítězí. Zoroastrismus byl také jedním z prvních náboženství, které hlásalo víru v jediného boha. Uctívány jsou také tři živly - voda, země a nejdůležitější - oheň. V dávných dobách hořely posvátné ohně po celé Persii. Oheň je rovněž symbolem boha Ahura Mazdy a tak jej přívrženci zoroastrismu již více jak 1000 let udržují ve svých svatyních. Oheň nesmí být nijak znečištěn, přikládat se do něj může jen vzácné, čisté a suché dřevo. Také kněží, kteří jej udržují, musí přes obličej nosit roušky, aby jej náhodou neznečistili.

Do věží s nimi

Zoroastrismus zakazuje spalování zemřelých i jejich pochovávání do země. K pohřbům tak sloužily tzv. Věže mlčení - Dachmé-je Zartoští, kam se tělo položilo a nechalo se napospas supům, slunci a větru. Duše zemřelého pak odcházela po slunečních paprscích nahoru. Tyto věže (nefunkční) dodnes stojí i v Yazdu, ale od tohoto typu pohřbívání se již upustilo a mrtví jsou více jak 40 let zakopáváni do země. Kromě věží je tak možné si ve městě prohlédnout také zoroastrijský hřbitov.

Památky Yazdu

Mezi nejvýznamnější památky Yazdu patří chrám ohně Ataškádé, v němž je opatrován onen posvátný oheň, který hoří již od roku 470 po Kristu. Z původního místa byl do Yazdu přenesen v roce 1940. Prohlédnout si jej můžete za prosklenou vitrínou v malém muzeu, do něhož je vybíráno jen dobrovolné vstupné. Za návštěvu rozhodně stojí mešita Masjed-e Hazireh, která ukrývá krásné kachlíkové mozaiky, vitrážová okna i obrovský čajovar. Mnohem většímu významu se však těší Velká mešita Al Džam-e, která byla vystavěna ve 12. století na místě původního zoroastrijského chrámu ohně. Ve 14. století byla přestavěna. Nad vchodem do mešity se tyčí vysoký portál, který je lemován dvěma minarety a je zdoben kaligrafickými nápisy pocházejícími z 15. století. Kopuli a mihráb zdobí precizní mozaiky.

V blízkosti mešity Al Džam-e je ukryto Alexandrovo vězení (Zendán-é Eskandar) a v jeho sousedství se nachází hrobky 12 imámů z počátku 11. století. Pro tyto hrobky je však typické, že vznikaly i na místech, kde ve skutečnosti žádný imám pohřben nebyl. Typickou stavbou města Yazd je třípatrový komplex Amir Chakhmagh, který byl využíván k rituálním účelům během oslav dne úmrtí Imáma Husseina. Z vrcholu stavby se naskýtá nádherný výhled na město, stejně tak jako ze střechy chrámu Amír Chakhmágh. Mezi památky Yazdu patří také palác Lariha House (Quajar Era) z 19. století, který tvoří budovy vystavěné okolo rozlehlého nádvoří s bazénkem uprostřed. V budovách se nachází zrcadlové či obrazové místnosti.

Za prohlídku stojí i vodní nádrž Abambár-e Šiš Badgírí, která v dávných dobách zásobovala město i jeho okolí vodami z pramenů z íránské vysočiny. Bez povšimnutí nezůstanou ani staré “klimatizační věže” na domech, do nichž je chytán vítr a tím se uvnitř ochlazuje vzduch. Pokud budete mít trochu času, určitě se v Yazdu zastavte v tradičních lázních Hammam, kde se můžete nechat namasírovat. Milovníci nakupování by pak měli vyrazit na bazar ve Starém městě.

- jap -

Článek byl zobrazen 16 742 krát.